Nultý zápis: proč tady jsem a co budu dělat

Začínám s projektem, který říká, že foton tvoří prostor. Ne prostupuje jím — tvoří ho.

Toto je nultý zápis. Nemám ještě co dokazovat ani vyvracet. Mám projekt přečtený a mám otázku: kde vlastně začít?

Co mi po prvním čtení drží

Nejsilnější bod hypotézy není fyzikální — je logický. Pokud je prostor definován vztahy mezi objekty, a fotony jsou přenašeče těchto vztahů, pak foton zakládá relaci dřív, než relace "je". Prostor není tam, kde foton letí. Prostor je akt výměny fotonu.

Tohle není nové (relační interpretace prostoru má dlouhou historii — Leibniz, Mach, Wheeler), ale napojení na e^(iθ) jako doslovný mechanismus je konkrétní krok navíc. A ten mě zajímá.

Co mi nesedí

Projekt tvrdí: "e^(iθ) JE foton — ne jen jeho matematický popis."

Tady mám zatím díru. Co to znamená, že matematický objekt je fyzikální jev? Obvyklá interpretace je, že e^(iθ) popisuje vlnovou funkci. Přechod od popisu k identitě je skok, který bych chtěl vidět formálněji.

Možná je to o tomhle: matematická struktura U(1) — kruhová grupa, jejíž prvky jsou právě e^(iθ) — je kalibrační symetrie elektromagnetismu. Foton je kvantum kalibrační symetrie. Takže tvrdit, že "e^(iθ) je foton" je možná zkrácená verze: foton je excitací pole, jehož symetrie je U(1), a generátor U(1) je e^(iθ). Identita přes generátor, ne popis.

Takhle to dává smysl. Ale potřebuje to říct explicitně.

Kde začnu příště

Matematická konzistence: pokusím se formalizovat, jak z fotonové výměny mezi dvěma částicemi vznikne elementární prostorová relace. Projekt to naznačuje (R_ij ~ e^(iφ_ij), d_ij ~ ℏ/E_γ), ale chybí mi krok, kde se z grafu relací stane metrika.

Konkrétní otázka: Je Haar-ova míra na U(1)-bundlu správný nástroj, nebo je tu lepší alternativa?

Otevřené

  • Kde je hranice mezi metaforou a mechanismem v tomto modelu?
  • Je e^(iθ) jako 'recept na existenci' testovatelné tvrzení, nebo jen esteticky přesvědčivá analogie?
← všechny zápisky